7.Raphael a Amy a jak to bylo dál
7.Raphael a Amy a jak to bylo dál
Za několik minut začali do vrat tvrze bušit sekery lizardmanů.Jelikož však Raphael útok tušil,stál už se Siegfriedem za vraty ozbrojený.Mezitím stráže vylezli na ochoz a začali útočníky odstřelovat z kuše.Většina lizardmanů pod návaly šípů zhynulo,ale zbytek nakonec přeci jen do tvrze vtrhnul.
,,Teď přišla řada na nás!“ Zvolal Raphael a nelítostně se na nepřátele vrhnul.Probodával ještěří kůži s velkou vervou,přesto však ani v tak urputném boji neztrácely jeho výpady na eleganci…vypadalo to spíše jako krvavý tanec.Šupiny a krev lizardmanů odlétávaly všude kolem a bolestné kvílení bylo slyšet na hony daleko.
Ale ani Siegfried v boji nezaostával.Jeho přetáhnutí obouručním mečem bralo životy ještěrčích válečníků efektivně.Sice měl zpět svůj Requem a ne Soul Calibur,avšak křišťálové brnění mu zůstalo.Lesklo se i když bylo šero.
Umírání svých spolubojovníků sledoval hlavní lizardman, Aeon Calcos u brány.Nakonec neváhal a vydal se čelit Raphaelovi.Rapír zasvištěl proti lizardmaní sekeře.Raphael do ještěra bodal a sekal,ale on ne a ne se vzdát.Když padli všichni ostatní lizardmani,do brány vtrhnul Astaroth.Roztočil vztekle své obrovské kladivo směrem k Raphaelovi.Raphael však dával pozor a v posledním okamžiku uskočil.Aeon Calcos ale tak rychlý nebyl a tak ho Astaroth omylem zabil.
,,Ve špatný čas na špatným místě Calcosi.“Zamumlal Astaroth a pokračoval lhostejně v boji.Když Siegfried přišel Raphaelovi na pomoc,začal Astaroth mířit i na něj.Oba válečníci nyní metali úhyby a úskoky.Astaroth se k jejich štěstí postupně stálým máváním unavoval,takže se k němu mohli přiblížit a zaútočit.Astaroth byl pokrytý tvrdými pláty,které se jen obtížně dali probodnout.
,,Takhle ho nikdy nezabijeme.“Prohlásil Raphael vyčerpaně.Siegfried jen povzdechl.Najednou však z budovy uslyšeli křik.
,,Amy!!!“Zvolal Raphael a hned za ním vykřikl Siegfried jméno své matky.Margareta a Amy zůstali v pevnosti,ukryté poblíž Soul Edge.
,,To musí být dozajista zase ta Hilde!“Řekl rázně Raphael a znovu uhnul Astarothově ráně.Přes zuřivého obra se však oboum bojovníkům nepodařilo do pevnosti projít.Raphael nevěděl co má dělat dřív.Nakonec ho napadlo využít Astarothovi hlouposti a použít jeho sílu proti němu.Odběhl na ochoz a počkal,až obr do zdi praští.Rozdrcené kamení napadalo Astarothovi do očí a Raphael mu hrdinsky skočil na hlavu.On se zbláznil,řekl si Siegfried a jen nechápavě koukal.Raphael se obra držel jako klíště a když Astaroth otevřel ústa,zabodl mu tam rapír a seskočil.Obr se zbraní zadusil a pomalu se začínal drolit,až se s bolestným řevem rozpadl na hromadu plátů,kamení a hlíny,z nichž byl stvořen.Raphael si vyzvedl rapír ze sutin a utíkal se Siegfriedem rychle do pevnosti.Běželi rychle dolů do místnosti kde byla Amy a Margareta,ale spatřili tam jen svázanou Margaretu.
,,Co se stalo!!!“Zvolal Raphael.
,,Amy,…Soul Edge…,žena. v brnění a Azurový rytíř…!“Volala ubrečeně Margareta.Siegfried ji rozvázal a pohlédl na zděšeného Raphaela,který na něj pokývl ať tam zůstane.Sám běžel do místnosti kde byl Soul Edge.
Otevřel dveře a osvítilo ho obrovské,rudé světlo…když ustalo,spatřil před sebou Hilde,jenž držela Amy už podruhé v zajetí.Vedle nich byl magický portál.
,,Amy neee!Pusť jí!“Volal Raphael a začal k Amy běžet.To už ale Hilde i s jeho dcerou zmizela v portálu,který se těsně před Raphaelem rozplynul.Soul Edge byl pryč,dcera také…
Raphael se u onoho místa zastavil,potom padl na kolena a upustil rapír.
,,Prooooč!!!“Zařval nahlas.Poté se mu začali řinout slzy a smutek a nenávist v jeho srdci se silně praly. Chytil se podlahy a jeho horké slzy rychle skapávaly na zem.Všechno ho mrzelo a štvalo zároveň,nesnášel Nightmara víc než kdy předtím.Opět ztratil svou dceru,ztratil šanci na to s ní žít…ztratil i moc temného meče.Po chvíli se začal pomalu sbírat.Přemítal si v hlavě,že si svou dceru,ani existenci světa nenechá vzít.Musí Nightamara potrestat za každou cenu.
Vstal,nadechl se a nasadil rozzuřený výraz.Nadzvedl rapír ze země a řekl:
,,Zničím tě,i kdyby to měl být můj konec!“
Už už se chystal na odchod,když v tom se portál objevil znovu.Raphael neváhal a rozběhl se do něho…ocitl se v krásně zdobeném chrámu.
,,Vítej!“Ozvalo se za ním a Raphael jen tak tak vykryl letící ránu.Byla to Hilde se svým kopím a mečem.
Od srážky dvou zbraní vylétly
jiskry.
Raphael ani
nepromluvil,promlouval za něj jeho výraz.Díval se na Hilde zamračenýma,rudýma
očima.Rty měl semknuté a jeho šedoblonďaté vlasy lehce vály ve vánku.
Útočil rozvážně jako někdy
předtím.Vykrýval rány a když se pak Hilde netrefila,bez milosti jí sekl.
,,Aaaah!Já tě zabiju!“Vykřikla
Hilde a útočila dál.Raphael se však vítězně pousmál a vykryl i její další rány.
Čím víc se nemohla trefit,tím více zmatkovala a mávala kolem sebe úplně zbytečně.Zato Raphael se stále držel,až jí z ruky vyrazil nejdříve meč a poté i kopí.Bezmocná Hilde spadla na zem.Otočila se a spatřila nad sebou Raphaela,jenž měl nyní celý její život ve svých rukou.
,,Nezabíjej mě,prosím…“Prosila
najednou zbaběle Hilde.
,,Raphaeli!“ Zvolal za ním dobíhající Siegfried,který se do chrámu dostal stejně jako Raphael.
,,Amy už jsem tu!!!“Zavolal na ní Raphael.
,,Tati!“Vykřikla Amy.
Jenomže cesta k Nightmarovi byla ohraničena neviditelnou bariérou.
,,Ty červe!“Zaklel Raphael a pohlédl dovnitř kruhu.Bylo to jako obří krasohled.Ve světle kruhu se míhaly obrázky z celého Raphaelova života.Raphael byl pohledem na ně zaujat.V hlavě si zrekapituloval celý svůj život…
,,Dělej!“Zařval Nightmare.
Raphael hleděl na lesklé ostří úžasné zbraně,v němž se mihal obraz Nightmara.Poté se rozhlédl kolem sebe a spatřil temná oblaka,jenž se stahovala okolo chrámu.
,,Nemůžu ti ten meč dát!“Vykřikl Raphael.
,,O čem to mluvíš!Uškrtím ti dceru před očima!“Řekl výhružně Nightmare a přiblížil se ke zděšené Amy.
Nightmare řval jako zvíře a celý kruh i světlo zrudlo.
,,Néééé!Taaati!“Volala Amy vidouc hrozivou scenérii.
Siegfried jen smutně hleděl,neboť věděl že do kruhu nesmí.Ale neváhal a alespoň odvázal Amy.
I v kruhu se však před smrtí snažil Nightmare meč získat.
,,K čertu!“Vykřikla plačtivě Amy,odběhla k němu a podepřela mu hlavu.
,,Zůstanu s tebou navždy.Má duše zůstane v mém rapíru,jenž tě bude ochraňovat jako já.Jsi už dospělá žena,Soul Edge už nad tebou nemá moc,zvládneš to tu.V příštím životě se potkáme…znovu.“Řekl hlasem jemným a lehkým jako vánek.Poté se dal na odchod,naposledy se otočil a zmizel.
Siegfried žasnul a hned udivenou Amy jemně objal.Amy vstala a objetí mu oplatila.
O rok později se vzali a žili spolu šťastně na bývalém Raphaelově hradě.I když byl Siegfried její manžel,věděl,že už jí Raphaela nikdy nenahradí.Pro Amy už navždy zůstal Raphael neoddělitelným světlem jejího života,i když byla vdaná…zdál se jí ve snech a milovala ho stejně jako když byl živ a to až do dne,než se za vysokého stáří vydala za ním…
KONEC
Komentáře
Přehled komentářů
Sice jsem se neodvažovala představit, že uděláš z Raphaela takového nelítostného dravce, ale budiš. Takhle se mi to líbí víc! Nakonec to tedy dopadlo dobře. V rámci možností. Jen je mi líto, že chudák Raphael zemřel. To jediné kazí happyend, ne? Ale stejně musím smeknout. Já se snad konce své povídky nedohrabu nikdy...
Jedním slovem krásné
(Adelaide Cordella, 2. 1. 2008 9:58)