5.Raphael a Amy a jak to bylo dál
5.Raphael a Amy a jak to bylo dál
Mezitím co Raphael bojoval,přijel Siegfried až k okraji Ostrheinsburgu.Sesednuvše z koně ihned se dal do běhu,aby Raphaelovi o tom co se stalo s Amy,řekl.
Raphael bojoval se Sophitií statečně a neostýchal se ji uhodit.Tím jak už souboj trval dlouho,Sophitie byla utahaná,čímž se začala méně soustředit až ji Raphael v nestřeženém okamžiku uhodil koncem rapíru do brady.Sophitie jen vykřikla a z úst ji vyhrkly kapénky krve.
To ji však vyburcovalo natolik,že si jen krev otřela a i přes bolest se na Raphaela s napřaženým mečem rozeběhla.Tím však učinila svou největší chybu,neboť Raphael se hbitě vyhnul a podkopl jí nohy.Meč spadl s řinčením na zem a Sophitie vyčerpaně ležela na zemi vedle své zbraně.
,,Řekneš mi už co je s Nightmarem?"Zeptal se hrdě Raphael.
,,Co mi zbývá,i když děláš potíže,přeci jen jsi mě regulérně porazil."Řekla naštvaně Sophitie a ze země se zvedla.Pak pokračovala:
,,Kde se ukrývá přímo Nightamare to nevím,ale vím že má nového poskoka,a to rytířku jménem Hilde.No a Hilde hledá Soul Edge."
Raphael si vzpomněl že Soul Edge spolu s Amy nechal na tvrzi u Siegfriedovi matky a zauvažoval,jestli udělal správně…
,,A teď už s pánem bohem!"Odsekla Sophitie a seskočila z terasy pod níž už měla připraveného koně.
Raphael jí neodporoval a jen prázdně hleděl ztracený v myšlenkách.
,,Raphaeli!"Ozvalo se najednou za ním.
Raphael se otočil a spatřil udýchaného Siegfrieda.
,,Co se děje!?"Podivil se Raphael.
,,Amy…je pryč!!!"Vymáčkl ze sebe Siegfried.
V té chvíli Raphael vybouchl ve svých emocích a na okamžik tomu snad ani nevěřil.
,,Řekni mi všechno!!"Rozkázal potom a odváděl Siegfrieda ke koním.
Po celou tu dlouhou dobu byla nebohá Amy v zajetí.Už ani neodporovala,čímž přivábila pozornost svého únosce.
,,Hm,ty ani nezlobíš.Vezmu ti nachvíli roubík,popovídáme si.Ne že budeš volat o pomoc!"Rozkázala neznámá žena a zbavila Amy roubíku.
Amy si vydechla a řekla:
,,Kdo vlastně jsi…?"
,,Inu,měla bych se ti aspoň představit,to už mi neuškodí.Jmenuju se Hilde."Odvětila jízlivě Hilde.
,,Hodláš mého tátu zabít?"Zeptala se Amy zmateně.
,,Hahahaha!Já potřebuju hlavně Soul Edge!Vyměním ho za tebe.Ale kdyby se mi povedlo tebe a tvého tatíka zbavit,taky bych nelitovala!"Odvětila se smíchem Hilde.
,,Já ti slibuji že se ti to nepovede,můj táta mě zachrání!"Odporovala jí Amy.
,,Ale však tobě už na něm nesejde,zatajil ti že nestárneš."Rýpla do ní Hilde.
Amy se jen ztraceně zatvářila a pak řekla:
,,Ale on to se mnou vždycky myslel dobře…"
,,Tvůj tatík to možná myslel dobře až moc,ale copak tvůj oblíbený rytíř…moc lásky ti zatím nevěnoval hmmm?"Rýpala do ní Hilde dál.
,,Tak dost! O Siegfriedovi takhle nemluv!"Zlobila se Amy.
,,Myslíš že ten by tě někdy mohl milovat?Zakouká se do první starší ženy co uvidí.Jako dítě nemáš šanci!" Zasmála se škodolibě Hilde,zase nasadila vzteklé Amy roubík a odvedla ji na okraj lesa,kde ji pevně přivázala ke stromu.
,,Tvůj rytíř se už jednou nechal zviklat na špatnou stranu jako Nightmare,myslíš,že by to nemohl udělat znovu?Naivko!" Odsekla Hilde a ukázala Amy malý červený střípek:
,,To je střep ze Soul Edge.Zapíchnu ho tvému Siegfriedovi pod kůži a bude stejně temný a zlý jako dřív!"Prohlásila zlostně Hilde a Amyny oči se jen zalily slzami.
,,Teď tu zůstaneš,já se mezitím porozhlédnu."Odvětila rytířka nakonec,nasedla na koně a nechala tam Amy samotnou.
Raphael a Siegfried mezitím prohlédavali okolí,ale nemohli Amy nikde najít.Až když se vraceli ke tvrzi,narazili na Hilde.
,,Kdo jsi!?"Otázal se podezíravě Raphael.
,,Já jsem ta Hilde co hledáš."Odvětila Hilde.
,,To tys nás pronásledovala že ano!"Vykřikl Raphael zlostně.
,,Ano ano."Odkývala Hilde.
,,Kde držíš mou dceru ty mrcho!"Vyjel na ni Raphael.
,,Klídek,Amyna je v pořádku.Dám ti jí když mi dáš Soul Edge!"Odvětila drsně Hilde.
Raphael nevěděl co má odpovědět,a tak se do toho vložil Siegfried:
,,Já se už o tebe postarám!"Zvolal a pustil se s Hilde do boje.
Raphael pochopil že tím dostal šanci Amy najít a rozjel se po Hildiných stopách,jenž vedli přímo do lesa.Za tu dobu se snesla tma.Z Raphaela a jeho koně byla vidět jen černá silueta,mířící neznámo kam.
Raphael volal Amyno jméno,ale nikdo se neozýval.Zoufal si,až nakonec dojel až ke konci lesa,kde konečně svou dceru spatřil svázanou u stromu.
,,Amy!"Zvolal na ní a Amy se jen namáhavě podívala.Raphael seskočil z koně a začal ji rychle rozvazovat.Sundal jí roubík a rozvázal ruce a nohy.
,,…tati…"Pronesla Amy tiše a zhroutila se otci do náruče.
,,Amy!Ach k čertu,musíme pryč."Procedil mezi zuby Raphael a odnesl svou zničenou dceru na koně.Sedl si pak za ní a hnal koně do tvrze.Amy byla po celou dobu mimo a kdyby ji Raphael nedržel,spadla by.Když konečně dorazili,Raphael ji odnesl v náručí do pokoje a položil na postel.Zkontroloval jak dýchá a otíral jí čelo vlhkým hadříkem.Siegfriedova se jen děsila a vyptávala se,kde zůstal její syn.
,,Nevím,rozhodl se bojovat."Odvětil Raphael zaměstnaný péčí o své dítě.
,,Proboha!"Vykřikla Margareta a odešla k sobě.Raphael se už skoro bál,že omdlí také.Ale nakonec jen slyšel jak ve svém pokoji proklíná snad všechno,takže byla v pořádku.
Amy měla stále oči jen na půl otevřené,a Raphaelův obraz se jí mlžil.
,,Neboj se,budu u tebe až do rána.Vyspi se to ti pomůže."Říkal jí tiše Raphael a potom co jí čelo navlhčil,jí jemně pohladil.Dívka usla během chvíle.Raphael vedle ní seděl tak dlouho,až opřený o její postel usnul.Ráno ho vzbudilo jemné pohlazení po vlasech.
,,Tati…"Ozvalo se.
,,…Amy?"Otázal se Raphael a zvedl hlavu.Amy už se na něj z postele zase usmívala.
,,Už je mi lépe."Řekla mu.
,,To jsem rád."Odvětil Raphael a chytl jí za ruku.
,,Víš,až bude večer,chci si s tebou o něčem promluvit."Řekla Amy.
,,O čempak?Pročpak mi to neřekneš teď?"Podivil se Raphael.
,,Protože není večer."Odvětila Amy a usmála se.
,,No dobře,počkám do večera."Řekl Raphael a usmál se také.
Potom se zvedl a odešel zkontrolovat Soul Edge.Uložil ho do sklepa mezi zemědělské nářadí a zamotal ho do látky.Když uviděl že je vše jak má být,byl zase klidný.Jen Amy a Margareta přemýšleli stále o Siegfriedovi a to až do onoho večera.Večer se Raphael vykoupal,oblékl si jen kalhoty a odešel k Amy zvědavý,co mu chce říct.
,,Posaď se ke mně."Nabídla mu Amy.
Raphael se posadil.
,,Už vím proč nejsem dospělá."Řekla mu a Raphael se zachvěl.
,,Amy já…nechtěl jsem abyses trápila…já….myslel jsem to dobře."Začal litovat Raphael,ale Amy ho přerušila:
,,Já vím a chápu to.Jenom mě mrzí,že nikdy nezažiji jinou lásku než rodičovskou…chtěla bych vědět jaká láska může být."Odvětila zajímavě Amy.
Raphael jen bezvýrazně hleděl a prohlásil:
,,Že ty ses zamilovala do Siegfrieda?"
,,Ano,ale Siegfried už nikdy nebude takový jako dřív,Hilde do něj chce zapíchnout střípek ze Soul Edge!"Řekla Amy rázně,ale velmi smutně až se jí třásl hlas.
,,Neboj se o něj,pomohu ti ho zachránit."Ujistil ji tiše Raphael a vzal si ji na klín.Láskyplně se k ní přitulil a pokračoval: ,,Zvládneme spolu všechno,jako vždycky a slibuji ti,že ještě vyrosteš."
Byl to okamžik plný skrytých idejí se závanem lásky.Nikdo nevěděl,co
vlastně ti dva k sobě cítí.Věděli to jen oni.I když to vypadalo
milenecky,Raphael se ke svojí dceři vždy choval čestně,a když ji
uklidnil a pomazlil se s ní,vrátil ji posadit se na postel.Poté ji dal
polibek na čelo a popřál dobrou noc se slibem,že se zítra po
Siegfriedovi porozhlédne.
A tak večer a noc uběhli tak rychle jako krásný,neprobádaný sen....