Jdi na obsah Jdi na menu
 


5.Příběh o Siegfriedovi

23. 12. 2007

5.Příběh o Siegfriedovi

Nightmare se ještě dlouho vztekal a mrzutě svatý kámen rozšlápl,ale už neměl chuť Kilika a Xianghuu více pronásledovat.Chvíli hleděl do nebe,a poté mu jeho temné pocity dali další informace.Blíží se k němu ještě někdo...někdo ještě silnější než dva předchozí bojovníci...a není sám.Cítil nedaleko od něho ještě nějakou duši.Duši,která byla nevinná,skoro se ani nezdálo že patří nějakému bojovníkovi,ale přesto to byla duše mocná.Proto se uklidnil a vydal se čekat.

Mezitím se počasí značně zhoršilo zšeřilo se.Nightmare stále čekal,Soul Edge zapíchnutý u sebe...a zanedlouho se před něj postavil vysoký muž s rapírem v ruce...byl to Raphael.

Statečně se Nightmarovi postavil a řekl: ,,Jsi pro ten účel příliš slabý,že ano?"

Nightmare ihned vstal,popadl Soul Edge a odpověděl chraplavým hlasem: ,,Ty bezmocný ubohý človíčku!"

Nightmara Raphaelovo neohrožené chování rozhořčovalo a o to víc se ho snažil zabít.Šermíř byl však hbitý,a než se Nightmare stačil Soul Edgem rozmáchnout,Raphael ho stačil seknout.

Raphael vs Siegfried/Nightmare

Vedl si dobře až do doby,než se k Nightmarovi připletl příliš blízko.Nightmare si ho přítáhl za límec a seknul.Raphael naštěstí rychle zareagoval a ránu zachytil.Trefil rapír přímo do jediného zářezu v Soul Edge.

Nikdo si však zápalu boje nevšiml,že je za rohem pozoruje malá dívenka.Byla to Amy,Raphaelova adoptivní dcera.Bála se o něj a nezůstala,jak ji otec přikázal.Tušila,že se stane něco zlého.Se zatajeným dechem tajně pozorovala,jak se otci v boji vede.

Dlouho mu však bojové štěstí nepřálo.Po tom,co ho Nightmare chytil,byl odhozen na protější zeď a poté seknut do ramene...

,,Nééé!"Ozval se hlasitý výkřik a zpoza zdi vyběhla zděšená Amy.V ruce křečovitě svírala rapír Albion,který ji dal Raphael.

,,A...Amy..."Řekl tiše,ale vyděšeně Raphael.Z rány se mu motala hlava a všechno ještě viděl rozmazaně.

,,Ty jedna malá...!"Zaburácel Nightmare a vrhl se na Amy.

Nebohá dívka neměla proti tak silnému protivníkovi šanci.Rapír ji pod ránou Soul Edge vypadl z ruky a dopadl na dlažbu se steskným cinknutím...

,,Amy!!!"Vykřikl Raphael,který se pomalu probral a zjistil,co se stalo.Jeho dcera pomalu upadla na zem,se smutným výrazem a šatem zbroceným krví.

,,AAAAAmmmmyyyy!!!!"Zakřičel Raphael znovu,ale tentokrát v mnohem větší síle.Sebral se ze země a nelítostně se do Nightmara pustil.Z čela mu létali kapičky potu a byl celý rudý vzteky.Nightmare se nikdy s takovým kurážným bojovníkem nesetkal a Soul Edge byl zmatený.

Raphael

Nakonec Raphael propíchl meči oko a odrovnal tím i Nightmara,jenž se s křikem sklátil k zemi.Raphael se už ani nepřesvědčoval,zda je protivník opravdu mrtvý a rychle se odbelhal k Amy...s lítostí v srdci věděl,že jsou to poslední minuty jejího života a chtěl je strávit s ní.Klekl si k jejímu už skoro nehybnému tělu a vzal si ji do náruče.

,,Amy...proč jsi to jen udělala....proč...?"Zeptal se jí Raphael tiše a plakal.

,,Protože...jsem o tebe...nechtěla přijít....víš?"Odvětila skomíravě Amy a podívala se na otce lesklýma,nadějnýma očima.

,,Ale teď přijdu já o tebe."Řekl Raphael a po tvářích mu tekly slzy,jenž lehce skapávaly dolů.

,,Ne...zůstanu s tebou v tvých snech...uzamkni si mě ve svém srdci."Pokračovala Amy a s posledních sil podala otci ruku.Raphael ji chytil a políbil.Poté rychle mluvil dál:

,,Nezapomenu na tebe.Nikdy!Budeš mi chybět!!"Řekl Raphael a už se skoro pláčem zalykal.

,,Sbo..hem...."Rozloučila se Amy a vydechla naposledy.Její hlava se jemně zklopila dozadu a oči přivřeli.

,,PROOOČ!Bože proooč!"Zakřičel Raphael a dál u Amy plakal.Právě ztratil jediného člověka kterého měl rád,a který měl rád jeho.Ztratil hlavní světlo svého života.Vyčítal si,proč se neprobral rychleji a nestačil ji zachránit...bylo už však příliš pozdě.Byl to snad osud...

Inu i s tělem své dcery,jenž zdrceně nesl v náručí,směřoval na svůj hrad.Nightmare stále ležel dál a snad ani nedýchal.Právě se jeho mysl prala sama se sebou.Temnota ze Soul Edge byla narušena.Soul Edge jen kvílel bolestí.Nakonec zeslábl natolik,až svého živitele částečně propustil.Nightmare vstal a zmateně se rozhlížel.V hlavě mu hučelo a pískalo,až ho bolely ušní bubínky.Něco v nitru mu říkalo,že se jmenuje Siegfried.Siegfried Schtauffen....není to Nightmare.Pohlédl na Soul Edge,který stále bolestivě kvílel.Nevěděl proč,ale klátivou chůzi se vydal pro svůj Requem a Soul Edge jednou ranou rozsekl.V tu chvíli se mu velmi ulevilo.Vyčerpaně si sedl na zem a zhluboka dýchal.

Povšiml si krvavé louže,která se skvěla pár metrů před ním.Při tomto pohledu se mu přehrály všechny jeho životní události.Viděl před sebe jak drží otcovu hlavu,poté ukřivděný výraz Sira Stefana,jak na něj hledí a říká: ,,Žij u meče,zemři u meče."Dále slyšel výkřiky všech vesničanů které pobil,viděl,jak drží Xianghuu a jak mu do obličeje vrazil svatý kámen.A nakonec...viděl výraz dívky.Dívky,jenž byla ještě dítětem a jehož vinou zemřela.Pak už jen viděl rozhořčenou tvář jejího otce a to,jak ostří rapíru probodlo Soul Edgi oko.

,,Asi jsem..se zbláznil..."Řekl zdrceně polohlasem Siegfried.

,,Ne...ale alespoň vidíš co jsi způsobil."Ozvalo se za ním.Byl to divný hlas.

,,Kdo jsi!"Zeptal se Siegfried a pohotově se otočil.Nikdo tam však nestál.

,,Tvoje poslední oběť."Prohlásil ten hlas znovu.

Siegfried se znovu otočil a zděsil se.Stála tam ta mrtvá dívka jako anděl.Měla černá křídla,černou růži v ruce a neurčitý výraz.

Amy

,,Co...co chceš!?A jaktože jsi...!Vždyť jsi mrtvá!"Vykoktal ze sebe Siegfried a myslel,že má vidiny.

,,Možná je to tím,že jsi v klášteře.Tam se občas andělé zjevují."Odvětila tiše Amy.

Siegfried už neměl sílu něco říct a jen zarytě mlčel.

,,Vidíš ta černá křídla Siegfriede?Ta nosí andělé těch,kteří byli zavražděni.Mám je díky tobě."Prohlásila steskně dívka a smutně na Siegfrieda pohlédla.

,,Nech mě...!"Vykřikl Siegfried a snad poprvé v životě ucítil strach.

,,Siegfriede,jestli budeš takhle pokračovat,nebudeš mít ale žádná křídla...skončíš v zatracení."Pokračovala Amy a lehce jako vzduch se k vyděšenému Siegfriedovi přibližovala.

,,Co ode mě chceš!"Křičel Siegfried.

,,Zranil jsi srdce mého otce Siegfriede,a nejenom jeho.Zabil jsi mnoho lidí pouze ze své marnosti.Tvůj otec chce,aby jsi své hříchy napravil.A jestli se ti podaří odčinit všechno to zlo,možná se stane jeden zázrak..."Promlouvala tajemně Amy a hleděla Siegfriedovi přímo do očí.

,,Otec!?A...a co mám dělat!?"Ptal se Siegfried zmateně.

,,Hlavně ne už to co předtím.Chovej se konečně jako rytíř...jako tvůj otec."Dořekla Amy a lehce mávla rukou.V tu chvíli Siegfried usnul tvrdým spánkem.

Poté se Amyn anděl pomalu rozplynul ve večerní mlze...

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář