Jdi na obsah Jdi na menu
 


1.Příběh o Siegfriedovi

23. 12. 2007

1.Příběh o Siegfriedovi

Před dávnými časy žil ve Svaté říši římské slavný rytíř,Sir Frederick Schtauffen.V této zemi však neustále probíhaly nějaké války,a tak musel Frederick opustit svou ženu Margaretu a vydat se vstříc nepřátelům.Mezitím co byl pryč,se mu narodil syn....matka mu vybrala jméno Siegfried.

Siegfried byl už odmalička živé dítě a ihned bylo znát,že se jednou stane rytířem jako jeho otec.Frederick ho v boji trénoval a když už Siegfriedovi bylo 15 let,dal mu otec opravdový železný obouruční meč,jenž se nazýval Requem.Siegfried ale toužil po víc než jen tréninku...chtěl se zúčastnit opravdové bitvy a zabíjet nepřátele.Jednou,když byl otec doma,za ním Siegfried přišel a požádal ho:

Siegfried v 15 letech

,,Otče,můžu jet s tebou do bitvy?"

,,Siegfriede,už jsem ti to několikrát říkal.Sice už ovládáš bojové umění,ale na to,aby jsi někoho zabil,jsi ještě příliš mladý."Odpověděl otec a tvářil se vážně.

,,Ale otče,vždyť já už jsem dobrý bojovník!Chci pobít všechny tvé nepřátele a stát se rytířem!"Zlobil se Siegfried.

,,Dost synu!Máš dovoleno trénovat,pouze trénovat s místními chlapci.Nechci tě vidět v žádné bitvě,když jsi ještě tak mladý."Odpověděl Frederick přísně.

,,Ty mi nikdy nic nedovolíš!Celý život se o mě jen bojíš!"Zakřičel Siegfried a uraženě utekl z otcova pokoje.

,,Siegfriede!Vrať se!"Zvolal za ním otec,ale bylo to marné...Siegfried byl příliš tvrdohlavý.Utíkal takhle otci často.

Nyní mířil Siegfried za svými kamarády,o kterých si vždy myslel,že mu rozumí nejlépe.S odhodlaností sobě vlastní toužil zažít něco velkého...možná by mu mohli ostatní chlapci pomoci.

,,Ahoj Siegfriede,zase tě otec nevyslechl?"Zvolal na něj z dálky jeden z jeho kamarádů.

,,Ne nevyslyšel mě.A proto jdu za vámi s prosbou,jestli se mnou nepůjdete do boje."Odvětil trochu mrzutě Siegfried.

,,A to jako opravdu?Přeci jenom jsme do bitvy možná ještě nezkušení..."Namítal další,ale Siegfried rychle odsekl: ,,Fajn,takže vy chcete ještě několik let trénovat?Copak vás neláká radost ze soubojů?Víte vůbec jaká sláva by nás potkala kdyby jsme nějakou bitvu vyhráli?Konečně by jsme se stali rytíři!"

Ostatní mlčeli...přeci jenom stejně jako Siegfried chtěli zápal bitvy vyzkoušet.

,,Už to nebude jako když si tu spolu trénujeme,bude to jiné!Půjde nám i o život a o to víc se budeme v boji snažit!"Pokračoval Siegfried po chvíli.

,,Máš pravdu.Inu,tak já se tedy k tobě připojím."Prohlásil najednou jeden z chlapců.Jakmile ho ostatní slyšeli,přidali se postupně také.Siegfried byl spokojený.Dokázal je nadchnout k boji.Nakonec,s jiskrou divokosti v očích,nazval svou skupinu mladých bojovníků Schwarzwind (černý vítr).Poté se vítězoslavně před všechny postavil a prohlásil,že se pokusí z otce dostat informace o nějaké bitvě,které by se mohli tajně zúčastnit.

,,Otec ví o bitvách všechno,když se k němu zachovám trochu mile,určitě mi leccos prozradí.Ještě večer se tu sejdeme."Řekl jim a obrátil se směrem k domovu.Už se na bitvu těšil,ale přesto se obával,že mu otec ještě vynadá za to že znovu utekl.Když už došel na dvorec rodinné tvrzi,spatřil otce,jak sedí ve své dílně a leští si meč.Nasadil tedy provinilý obličej a pomalu k němu přistoupil.

,,Omlouvám se otče za své chování...vím že jsi mě chtěl jen varovat."Začal jemně Siegfried a doufal,že to otce obměkčí.

Frederick chvíli s prací přestal a s prozíravým výrazem pohleděl synovi do očí.

,,Synu,jestli se své emoce nenaučíš ovládat,nikdy tě nebudu moci jmenovat rytířem.Správný rytíř musí vědět jak se chovat."Odpověděl mu otec.

,,Já vím.Přemýšlel jsem o tom."Odvětil Siegfried.

,,A k čemu jsi dospěl...?"Zeptal se Frederick a bylo vidět,že ho odpověď velmi zajímá.

,,Že jsem ještě příliš mladý na opravdovou bitvu a že místo toho,abych se jí zúčastnil,budu jen poslouchat tvé vyprávění o tom,jaké to v bitevním poli skutečně je."Řekl Siegfried a zatvářil se vážně.

,,Skutečně?"Odvětil trochu nevěřícně Frederick.Že by můj syn konečně dostal rozum?Řekl si v duchu.

,,Ano.Chci jen,abys mi říkal o všech bitvách veškeré informace.O těch,co už byli a hlavně o těch,které teprve nastanou.Prosím,velice mě to zajímá!"Zaprosil Siegfried.

,,Inu,těší mě že tě zajímá kde budu bojovat."Odpověděl Frederick a vůbec si neuvědomil,co Siegfried chystá.

,,Takže kam teď půjdeš bojovat?Vyprávěj mi hned teď!"Prohlásil Siegfried nadšeně.

Siegfried SBlade

A tak mu otec vyprávěl,že se na jednu velkou bitvu chystá už dnes v noci,proti španělským rytířům.Siegfried si zapamatoval každé jeho slovo a už se noci nemohl dočkat.Brzy už nastal večer a Siegfriedovi komplicové se začali scházet na určeném místě.

Siegfried si vzal nenápadně svůj Requem,nasedl na koně a vydal se za nimi.Řekl jim vše o bitvě a pak už jen čekal,až otec odjede.Poté všichni společně vyrazili na bitevní pole.Jeli po dlouhém kopci,jak nejrychleji to šlo.Byla už tma a úplňkový měsíc vrhal stříbřitý třpit na jejich zbroj.

,,Tam dole!To budou jistě ti španělští rytíři!"Zvolal Siegfried a ukázal na obrněné jezdectvo jedoucí pod kopcem.

,,Jistě!Napadneme je z vrchu ze zálohy!"Zvolal další,a Siegfried to odsouhlasil.

Přijeli tedy na okraj kopce a ÚTOK!Hnali koně dolů ze strmého srázu přímo na dolní jezdce.

,,Pozor!"Zvolal jeden z neznámých rytířů.

Siegfried na nic nečekal a s velkou chutí se oháněl svým Requemem.Brzy už začala na zem padat první mrtvá těla.Pach smrti začal pohlcovat rytířskou mysl....samotný Siegfried se nad tím,že někoho zabil,už ani nepozastavoval.Pak si všiml rytíře,který ani tolik nebojoval,jako spíš pozoroval jeho a jeho bojovníky a při tom jakoby si něčím nebyl jistý.Siegfried poznal,že je to velitel.Přišel čas ho odstranit,řekl si.

Inu projel válečným davem přímo k němu a pustil se s ním do boje.Rytíř uměl bojovat velmi dobře,ale v jedné nestřežené chvíli do něj narazil jiný válečník a on se otočil...v tom okamžiku Siegfried roztočil svůj meč a jednou ranou mu utnul hlavu.Zanedlouho padli i ostatní a Siegfried tam se svými komplici zůstal sám.V brnění zbroceném krví,nadechl se a podíval se na úplněk...poté zpátky na mrtvá těla.

,,Dobrá práce chlapci..."Řekl utahaně.

,,Myslím,že by jsme tu měli přespat a ráno se podívat na tu naší práci."Odpověděl další komplic.

Siegfried souhlasil a přesunul se i se zbytkem party zpět na kopec.Bojová únava je donutila brzy usnout.Ráno proto přišlo celkem rychle.Siegfried lehce otevřel oči a vstal.Popadl koně za uzdu,prošel mezi ostatními bojovníky,jenž dosud spali,a odešel na bojiště.Byl to docela nechutný pohled...nad mrtvolami už létaly mouchy,ve vzduchu byla cítit krev a jeho kůň každou chvíli kopyty zavadil o kus mrtvého těla.Siegfrieda ale nejvíce zajímala hlava,kterou usekl veliteli.Inu prohlížel mrtvoli,až hlavu našel.Ještě stále na ní byla přilba.Chvíli se ostýchal,ale pak ji vzal a přilbu sundal...

,,ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁhhhhh!!!!!!!"Zakřičel Siegfried a hlavu upustil.

Ostatní to zbudilo a ihned se Siegfriedem vydali.Spatřili ho,jak tam klečí nad mrtvolou velitele a hlasitě brečí.Byl to skoro až šílený brek.

,,Siefriede...?"Zeptali se tiše.

,,Nechte mě být!!!!!Néééééééé!!!"Vykřikl Siegfried,vyskočil v zápalu chaosu na koně a uháněl do lesa.Když už byl pryč,teprve poté si všichni uvědomili co se stalo...Siegfried zabil svého otce a oni zabili jeho vojáky.Mlčky tam zůstali hledět a přáli si vrátit čas.

,,Už nikdy žádný Schwarzwind!"Prohlásil jeden plačtivě.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář