9.Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
9.Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
Ten den k večeru totiž mířila k Raphaelově hradu skupina šlechtických vojáků,vyslaných Lordem Sorelem,jeho nevlastním otcem.Lord Sorel totiž tajně se Siegfriedem spolupracoval-proto věděl všechno o Soul Edge,i když dokud byl Siegfried Nightmarem,nechtěl mu Soul Edge vydat.Po tom,co Raphael Soul Edge skoro zničil,vysvobodil Siegfrieda od jeho moci a ten poté Soul Edge zničil úplně...právě toto Lorda Sorela rozčílilo...že už nemá tuto drahocennou zbraň v šachu,stejně jako Siegfrieda...
Inu zjistil si,kde Raphael přebývá a vyslal za ním takový počet vojáků,o kterém si myslel,že na jeho zabití bude stačit.Raphael,Amy,Maxi ani Cervantes si ničeho nevšimli.Vojáci šli potichu...využili večerního šera a opatrně se každý z nich přikradl ke vchodu a k oknům.Poté to začalo-Velitel zavelil útok...
Byl to ten samý velitel,který Raphaela s Amy zatknul a jehož rána způsobila,že Amy už nemůže chodit jako dřív.Jizva,kterou mu dívka způsobila,mu však na tváři zůstala.
Když pak ale vtrhli dovnitř,Raphael je uslyšel a rychle popadl zbraň,stejně jako ostatní.Vojáci k nim přiběhli rychle jako vítr.Byli vyzbrojení nejčastěji šavlemi nebo bodáky.Jejich velitel se držel v dáli a pozoroval souboj.K jeho údivu však jeho vojsko prohrávalo.
Raphael kryl Amy za sebou a zabíjel vojáky jednoho po druhém.Maxi také nebojoval špatně a svými nunchaky se uměl ohánět velice dobře...jen starý Cervantes už měl problémy...netrvalo dlouho a byl zasažen.
,,Otče,uteč pryč,a vezmi Amy s sebou,my to tu zvládneme!"Zakřičel na něj Raphael a pohotově k němu nechal Amy přeběhnout.A tak se Cervantes s Amy vydali o poschodí výš...bohužel,jejich útěku z boje si všiml velitel a rozhodl se,že je zabije sám.Proběhl tedy nenápadně druhou chodbou za nimi.
Amy se zraněným Cervantesem vyšla schody,užuž chtěla otevřít dveře od pokoje,když se za nimi objevil bojechtivý velitel.
,,Teď už přísahám,že tě dostanu,ty malý fracku!"Zakřičel na ní chraplavě velitel a napřáhl se šavlí.Letící zbraň však zastavila Cervantesova katana Nirvana.
,,Nejdřív budeš muset zabít mě!"Řekl hlasitě Cervantes.
Vyděšená Amy utekla na konec místnosti a se strachem v očích sledovala zdrcující souboj.Vyčerpaný a raněný Cervantes už útoky velitele nemohl zadržet dlouho...a tak se Amy rozběhla na terasu,nahla se přes zábradlí a zakřičela na níže bojujícího Raphaela a Maxiho:
,,Cervantes potřebuje pomoc!!!"
,,Ne!"Řekl zoufalý Raphael.Cítil,že každou chvíli může jeho otec,nebo Amy zemřít...Valící se hordy vojáků mu ve výstupu nahoru však stále bránili.
Amy tedy terasy běžela za Cervantesem,zkontrolovat stav souboje...bohužel,když přišla,ležel už zakrvácený Cervantes na zemi...vedle něj stál jeho krví potřísněný velitel,rovněž na některých místech zraněný.Když Amy zpozoroval,zaútočil na ní.Amy jeho ránu Albionem vykryla a následně ho bodla do ramene.Vydržela bojovat dlouho,až se netrefila a velitel ji podkopl nohy.Jakmile ji však chtěl dorazit,břichem mu projela Raphaelova šavle.V posmrtných křečích spatřil její zkrvavené ostří a uslyšel Raphaelův hlas:
,,Bál ses smrti?Máš ji mít,ty prašivý pse!"Poté ho Raphael ze šavle odkopl a přiběhl k Amy.
,,Amy,jsi v pořádku?!"Zeptal se Raphael.
Amy kývla,ale se slzami v očích ukázala na Cervantese ležícího opodál.Raphael vykřikl a běžel k němu.Klekl si vedle něj a vytáhl ho do náručí.
,,Otče,otče...slyšíš mě?!!Prosím,neumírej!"Žadonil plačtivě Raphael a pevně ho svíral.
,,Synu...ne..neplač...a chraň...svou...dceru..."Řekl chraplavě Cervantes z ústy plnými krve.
,,Budu..."Odpověděl smutně Raphael.
Cervantes se lehce usmál,a pak naposledy vydechl.
,,PROOOČ!!!"Zakřičel Raphael a s mrtvolou svého otce v náručí plakal.Amy a Maxi k němu přistoupili a smutně hleděli.Po chvíli Raphaelovi položilaAmy ruku na rameno.Uplakaný Raphael její ruku pevně stiskl.Poté otcovo tělo položil na zem a přejel mu rukou přes oči,aby mu zavřel víčka.Celé se to událo bez jediného slova...stejně by byla zbytečná...
V Raphaelově nitru akorát vznikl další šrám...každou chvíli v něm rostla čím dál větší nenávist ke světu a k lidem...jediní,koho si vážil byli Maxi a Amy...i když Amy pro něho byla naprosto vším...jen pro ni utváří budoucnost...
Pak se ale Raphael zhluboka nadechl a rozhodl se s posledních polomrtvých vojáků vypáčit,kdo je poslal.Sešel dolů a jednoho před smrtí chytil pod krkem.S obrovskou zlostí v hlase a hněvem v temných očích se zeptal:
,,Kdo tě poslal!!!Mluv!!!"
,,Ne,stejně...umřu."Řekl voják a škodolibě se usmál.
Nato mu dal Raphael facku a zeptal se znovu:
,,Dělej!Řekni to!Nebo tě ještě před smrtí uškrtím!!"
,,Sorel..."Řekl už chabě voják a byl jeho konec.
,,Můj nevlastní otec..."Povzdechl si Raphael a s prázdným výrazem pohlédl na mrtvého vojáka.Chvíli se zamyslel...měl nevýslovnou chuť se nevlastnímu otci pomstít,ale prioritou pro něho byla Amy a její bezpečí.Upustil tedy mrtvolu a otočil se k Maximu.
,,Maxi,potřebuji abys mě a Amy odvezl do Rumunska."Řekl rozhodně.
,,Dobře,odvezu vás tam."Souhlasil Maxi.
Poté vzal Raphael tělo svého mrtvého otce a šel ho pohřbít.Maxi mu s vyhloubením hrobu pomohl.Když Cervantese zasypali,prohlásil Raphael:
,,Aby tvůj odpočinek nemohl narušit mizerný Frederick Sorel."