3.Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
3.Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
Raphael dokončil svoji poslední otočku a hrdě se usmál.Tu uviděl Amy jak se schovává za rohem.
,,Neboj se,pojď ke mě."Řekl jí Raphael.
Amy pomaloučku přišla s mlčenlivým výrazem,který jí byl vlastní.
Co takhle zkusit ty nové šaty?"Navrhl jí Raphael a donesl jí je.Počkal,až se obleče,a pak se na ní podíval.
,,Skvěle ti sedí.Moc ti to sluší.Ještě by to chtělo učesat..."Pochválil jí Raphael a nachvilku odešel.Když se vrátil,nesl hřeben a stužky do vlasů.Sedl si do křesla,sundal si rukavice a požádal Amy,aby si mu sedla na klín.Amy se nejdřív zastavila...bylo to už dlouho,co neseděla na rodičovském klíně.Nakonec si ale sedla a čekala.Brzy cítila,jak jí hřeben projíždí vlasy.Bylo to skoro až neuvěřitelné,avšak Raphael,i když měl mohutné ruce,měl v nich také veliký cit,a tak Amy za vlasy ani nezatáhl.Když už byly vlasy rozčesané,projel jimi prsty a chytil je.Oddělil je na dva culíky a každý upevnil stužkou.Když se na něj pak Amy otočila,Raphael byl na ní velice hrdý.
,,Tak,nyní už jsi moje princeznička."Řekl jí a po celou dobu se usmíval.Amy se také usmála,a pak nečekaně Raphaela obejmula.
,,Tatínku..."Řekla mu tiše a přitiskla se k němu ještě víc.
Raphael byl tím překvapen.Poprvé,co někoho objímá...a co je někoho otcem.Nejprve se díval na její malé tělíčko,a pak se k ní přitiskl také a řekl: ,,Dceruško...mám tě rád."
Když se pak Amy odklonila,políbil jí na čelo a pohladil po vlasech.Byl to úplně kouzelný okamžik.Ještě dlouho se takhle mlčky na sebe dívali...mluvili spolu beze slov...
Poté se Amy na Raphaela prosebně podívala a řekla: ,,Tatínku...já bych si chtěla hrát."
,,Hrát..."Zapřemýšlel Raphael.V zámku však bohužel žádné hračky nebyli.Amy ale problém vyřešila a v nestřeženém okamžiku skočila svému nynějšímu otci na záda.
,,Ufff!Ty si ďáblík!Chceš abych tě nesl na zádech?"Řekl Raphael a pevně ji zachytil.
Amy samozřejmě kývla a smála se.A tak Raphael nesl Amy celým zámkem a smál se spolu s ní.Hráli si celý zbytek dne,až přišla noc.Raphael připravil dceři pokoj a odešel k sobě.Amy ho však následovala k němu a dívala se,co tam dělá.Raphael si právě prohlížel portrét svého otce.
,,Tobě se ještě nechce spinkat princezničko?"Řekl,a pak si všiml,jak Amy upřeně zkoumá obrázek.
,,Líbí se ti to?Kreslil to jeden člen posádky.Tady vlevo je můj otec..."Prohlásil Raphael a hned si znovu vzpomněl a šlechtu a všechny těžkosti.
,,Cervantes..."Řekla Amy tiše.
,,Znáš ho,že ano?Kdys ho viděla naposledy a kde?Prosím,pověz mi to...velice rád bych se to dozvěděl."Zeptal se jí opatrně Raphael,neboť si byl vědom její mlčenlivosti.
,,Dal mi almužnu...před rokem...v přístavu...v Rouenu...."Začala Amy.
,,A kam odplul?"Zeptal se znovu Raphael.
,,Do Španělska..."Odpověděla mu.
,,Do Španělska...a dokonce byl v Rouenu!Takový kousek ode mě!Proč mě jen nepřišel navštívit...nebo mi nenechal vzkaz...proč...?"Řekl zoufale Raphael.Nepřál si nic víc než jen svého pravého otce znovu vidět.
Amy k němu přistoupila a chytila ho za ruku.
,,Ještě že mám alespoň tebe,dceruško moje."Pověděl jí Raphael a jemně se usmál.
,,Ale je už pozdě,budeš muset do postýlky."Prohlásil nakonec a odvedl Amy do pokoje,kde jí něžně uložil do postele.
,,Hezké sny...mám tě rád."Řekl jí a políbil jí.
,,Já tebe taky,tatínku."Odpověděla mu Amy a zachumlala se do peřiny.
Raphael zhasl a potichu zavřel dveře.Když pak sám ležel v posteli,usilovně přemýšlel o otci.
Přemýšlel,kde by ho mohl najít,jestli ještě žije...chtěl by se za ním vydat.Netušil však,jak se Amy s tímto přáním vyrovná.Nemůže jí tu přeci nechat samotnou...i když putování Španělskem není pro tak malé děvče také nic bezpečného.Tato země je útočiště pro všechny vězně a vrahy.Člověk se tam k nikomu nemůže otočit zády...
Ale stejně musí ještě najít a zničit Soul Edge...to je další problém...i když šlechtě unikl,stále se jí nezbavil.Čeká ho ještě spoustu strastí...toto byl jen jeden volný,hezký okamžik.
Amy zase snila o tom,že už s novým tatínkem zůstane v tomto zámku a budou spolu šťastní.Její dětské představy však byly pomalu ušlapávány realitou...možná i samotným zítřkem....