16.Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
16.Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
Raphael okamžitě zareagoval a otočil se.Stál před ním Siegfried.
,,Siegfriede...?"Řekl tázavě Raphael.
,,Raphaeli,musíš mě vyslechnout!Už nejsem temný,ale temnota mě pronásleduje a proto vím,jak je zlá!Nesmíš na Soul Edge sáhnout,ovládne tě!"Zvolal Siegfried.
,,Jenom člověka se slabou vůlí může ovládnout!Já ho musím získat pro budoucnost své dcery,už není jiné cesty."Odpověděl Raphael a nedůvěřivě hleděl.
,,Amy si nezaslouží žít celý život v temnotě,nech ji vyléčit."Řekl Siegfried a pomalu k Raphaelovi přistoupil.
,,Svaté kameny by nás jen zabily,sám jsem to zkusil.A navíc,už jsem všechny zničil.Můj život a život mé dcery existuje pouze díky temnotě.Proto mi již víc nestůj v cestě,bratře."Odpověděl Raphael chladně,ale Siegfried ho zarazil:
,,Inu,snad to co činíš je správné...přesto,mám tě rád bratře."Prohlásil trochu smutně Siegfried.
V tu chvíli Raphaela zamrzelo,že se choval ke svému bratru doposud odmítavě,a poplácal ho přátelsky po rameni...bylo mu rovněž líto všeho co se stalo.
,,Vážím si tě bratře.Nechť se alespoň ty zbavíš temnoty."Řekl Raphael,a v tom se ozval někdo třetí...byl to velice chraplavý hlas:
,,Mě už se nikdy nezbaví....!"
Byl to Nightmare.Oživlé brnění,které patřilo dříve Siegfriedovi.Nightmare na oba hrozivě hleděl...
,,Uteč Raphaeli...tohle můj souboj.Běž zachránit budoucnost své dcery!"Zvolal na Raphaela Siegfried a vytáhl svůj obouruční meč.
,,Nechci tě v tom nechat..."Zaváhal chvíli Raphael.
,,Ne!O mě už se nestarej,můj život má mnohem menší cenu než život otce!Běž!"Rozkázal znovu Siegfried a odhodlaně se podíval.
Raphael tedy kývnul a se smíšenými pocity utíkal katedrálou dál...ozýval se za ním pouze cinkot mečů...
Doběhl až na další konec katedrály,kde spatřil zvláštní fontánu-Soul Calibur zapíchnutý do Soul Edge.Kolem protékala voda a celý monument jakoby střežily dvě sochy andělů...
A jak tak hleděl,za zády se mu pomalu snášel Zasalamel,říkajíc:
,,Je obdivuhodné že jsi došel až sem.Ale nyní zmiz,nebo tu zemřeš!"
Raphael se ani neotáčel.Věděl,že je to on.Jen lehce pootočil hlavu.V tom ale Zasalamel začal děsivě křičet.To už Raphael nevydržel a pohlédl na něj.Zasalamel,ovládaný temnotou,vzlétl do výše,zakřičel znovu a po celé katedrále se rozhostilo bílé světlo.........
Když si pak Raphael odkryl oči a vstal,uviděl před sebou Abysse-létající příšeru podobnou kostlivci,v níž se Zasalamel reinkarnoval.
Abyss vzlétl a hodil po Raphaelovi kosu.Raphael však neváhal a útok odrazil.Poté odhodlaně před Abysse nastoupil a prohlásil:
,,Teď tě budu muset zabít!"
Boj to byl ukrutný.Abyss nechtěl Soul Edge darovat jen tak zadarmo a rychle se snažil Raphaela zabít.Dokonce ho jednou i odhodil až skoro na kraj zbylého dvora,ale Raphael se zachytil a bojoval dál.Nakonec příšeru bodl do srdce,což bylo její nejzranitelnější místo.
Abyss opět vzlétl a řval tak,až si musel Raphael zacpat uši.Poté se rozprskl na několik malých svítivých jiskřiček které vydali takovou záři,až si Raphael raději zakryl oči.Když už bylo po všem,pomalu si tvář odkryl a spatřil na zemi ležet svůj vysněný Soul Edge.Usmál se,oddychl si,a s velkým očekáváním se ho chopil.
Jakmile se ho dotkl,ozářilo ho temné,fialové fluidum.Inu,vydal se plný temnoty se svým úlovkem zpět do Francie.Cesta trvala dlouho,meč byl těžký a navíc z něj vysával energii,takže byl Raphael naprosto vyčerpaný.Plahočil se s posledních sil zalesněnými cestami zpátky do hradu,za svojí milovanou Amy...
Když Amy odváděl ven,do jejich nového temného světa,přeci jen si vzpomněl na Siegfrieda...nezaplatil nakonec za své hrdinství životem?Kdo ví....o tom už pojednává zase jiný příběh...
Nicméně,od těch dob už žil Raphael a Amy šťastně.Raphael se stal rumunským Lordem a jeho země se stala útočištěm pro všechny nakažené temnotou...pro všechny,jenž jinde také nemohli mít svůj vlastní svět...
KONEC