Raphael po svém příchodu domů,s novou dcerou Amy,která ho nedávno ukryla před vojáky
Raphael po svém příchodu domů,s novou dcerou Amy,která ho nedávno ukryla před vojáky
Do Raphaelova hradu to byla z ulic Rouenu docela štreka.Raphael už si zvykl,ale Amy sotva lapala po dechu.Šlo se hlubokým lesem a do kopců.
,,To musíš bydlet tak daleko!?" Zanadávala utrmácená Amy.
,,No já jsem si ten hrad nevybíral.Moji předkové ho tam holt postavili a taky tenhle jediný na mě zbyl.Nebo se chceš vrátit zpátky na ulici?" Odsekl jí nerudný Raphael.
Amy mu neodpověděla.Místo toho nahodila ještě kyselejší obličej.Po hodině už konečně byli na místě.
,,Z venku pěkný,uvidíme zevnitř."Prohlásila chladně Amy.Raphael odemkl hlavní bránu,prošli dvorkem a pak vstoupili do první místnosti.
,,Teda fůj!Ty tu máš ale nepořádek!To i v chlívku je to čistější!" Nadhodila zděšená dívka.Na zemi ležely poházené knihy,prach byl všude,pavučiny rovněž a čistý vzduch tam snad ani nebyl.
Raphael se nejdřív ušklíbl,pak trochu zastyděl a nakonec odpověděl:,,Úklid nikdy nebyl můj koníček...no,jsem přece chlap,tohle obstarávaj ženský...zkrátka najmeme si uklízečku."
Raphael sáhl do kapsy,vytáhl svou Nokii 3310 a vytočil číslo na úklidovou službu.Uklízečka přišla za pár minut.,,Jaktože jste tu tak rychle?"Zeptala se jí Amy.
,,Použila jsem francouzský rychlovlak TGV."Odpověděla jí klidně uklízečka.,,Kdo je pánem domu?"Zeptala se ještě.
,,Já,bývalý francouzský šlechtic,lord Raphael Sorel,madam."Řekl jí hrdě Raphael.
,,Vy,bývalý šlechtic a novodobé čuně!Takový nepořádek jsem ještě u nikoho neviděla.Víte co,běžte zatím vyvětrat,at´ se tu dá aspoň dýchat!" Odpálkovala ho služka.
Raphael se urazil,ale došlo mu,že nikdo jiný ten svinčík stejně neuklidí,a tak šel vyvětrat.
Za 3 hodiny konečně bylo uklizeno.Raphael si oddychl a s nulovým nadšením uklízečce zaplatil.Měl velice,velice mizernou náladu.Přesto chtěl zkusit na docela pěknou uklízečku nějaké zaláskované gesto,jestli by z toho třeba nevzniklo něco víc,tak políbil uklízečce ruku.Reakce však kladná nebyla.Uklízečka vyvalila oči a plnou silou Raphaelovi vrazila lepanec.Otočila se a odešla.Dopálený Raphael si mnul zčervenalou tvář.Amy se nenápadně zachechtala a šla uvařit večeři.Raphael ještě dodal,že by si dal nějaké pořádné maso.Amy se tedy vypravila na dvorek.V rohu u chlívku našla jenom poslední hubenou kachnu.
,,Jé,ty seš roztomilá,tebe přeci nemůžu uvařit!Budeš se jmenovat Pierre a budeš můj domácí mazlíček,když by se můj nový táta radši mazlil s uklízečkou."Popadla překvapenou kachnu a šla do kuchyně.Dnes bude k večeři jenom ovoce.
Raphael po chvíli přišel taky-doufal,že když už dneska všechno stálo za starou belu,tak že aspoň večeře mu vykouzlí úsměv na jeho zamračené tváři.Usedl tedy s Amy ke stolu a popadl příbor.Na stole však nic moc nebylo...Nevěřícně pohlédl na svou adoptovanou dceru.V tom si na třetí židli vyletěla spokojená kachna a zakvákala.
,,Tati,Pierre si tě oblíbil!"Řekla nadšeně Amy.
Raphael už radši neříkal nic...