5.Loučení a shledání Raphaela a Amy
5.Loučení a shledání Raphaela a Amy
Raphael,Karol a Siegfried se připravovali k odjezdu.Sophitie a Casandra jim naložily nové zásoby a připravili koně.
,,Sbohem,má lásko...možná se vrátím..."Rozloučil se s Casandrou Sïegfried.
,,Budu doufat...věřím,že vyhraješ...sbohem..."Rozloučila se s ním Casandra.
Pak se se všemi rozloučil i Raphael a Karol a vyrazili na cestu.Cesta k Himalájím bude dlouhá.Skutečně dlouho,předlouho putovali,až v noci dorazili alespoň do Kazachstánu.Na hranicích této nehostinné země je potkal houf utíkajících lidí.
,,Co se tu děje!?"Zeptal se jich rozrušeně Raphael.
,,Monstrum!Je to monstrum!Zabije nás všechny!Pryč!"Zvolal ustrašeně jeden z těch lidí z prchající skupiny.
,,Musíme zjistit,o co se jedná...možná tu řádí Nightmare!"Rozhodl Siegfried.
Vydali se tedy směrem,odkud lidé utíkali.Přijeli blíž k centru města,až uslyšeli obrovský řev a rány sekery.Sesednuvše z koní se vydali na ono bojiště.Přišli...a před sebou spatřili velikého golema,bojujícího s ženou,jenž ho řezala hadím mečem...
Byl to velice urputný souboj,ve kterém se vítěz dal jen těžko odhadnout.
,,To je golem Astaroth...postrach zdejšího okolí...pomůžeme té ženě."Řekl Siegfried a vydal se bojovat.Karol a Raphael ho následovali.Siegfried se statečně s velkým mečem vrhl na překvapeného golema.Žena s dlouhým mečem ustoupila dál a Raphael a Karol Siegfrieda jistili z boku.
,,Tak ty máš ještě kamarády...vymlátím život tedy z vás ze všech!"Řval Astaroth a mával hrozivě sekerou.Siegfried ho udeřil do nohy,což Astarotha velice dopálilo,a tak se nečekaně rozmáchl ještě jednou,až Siegfriedem mrštil o zeď.Tím ale nastala chvíle pro hbitého Raphaela,který se rozeběhl,co mu síly stačily...
...a bodl golema přímo do břicha.Ostří šavle projelo hluboko...Golem jen přivřel oči bolestí a zařval.Raphael šavli zase rychle vytáhl a vyhnul se obří sekeře.Do té samé rány ho pak ještě tyčí praštila Karol a ta druhá žena hadím mečem Astarotha stáhla k zemi.Golem padnul a měl dost.Zato ze země se začal zvedat Siegfried...
,,Jsi v pořádku?"Zeptala se Karol s Raphaelem,načež Siegfried kývl,i když ho dost bolela záda.
,,Omlouvám se,že jste kvůli mě museli bojovat.Jmenuji se Ivy,pocházím ze šlechtického rodu z Londýna.Ostatně velice vám za pomoc děkuji."Řekla neznámá.
,,Nevadí,bylo to dobrovolné.Jestli by jste nám mohla pomoct i vy,potřebovali bychom vědět,kde se přesně pohybuje Kilik...Neznáte ho?"Řekla jí Karol.
,,Máte štěstí,Kilika znám.Mladíček s tyčí Kali-Yuga...Nedávno jsem ho viděla,směřoval odtud na sever.Prý jde zničit Soul Edge."Odpověděla Ivy táhlým hlasem a zatáhla meč.
,,A jak ho chce zničit!?"Zeptal se urychleně Raphael.
,,Prý ho prostě rozbije...To jsou mi nápady!"Zachichotala se Ivy.
,,Ne!Musíme ho zastavit!Nemůže Soul Edge zničit pomocí zbraně!!Tomu musíme zabránit!"Řekl rázně Raphael...kdyby to Kilik udělal,svět by zůstal temný dál a on i Amy také.
,,Tak v tom případě se tedy vydejte také tímhle směrem na sever.Bohužel už vás zase budu muset opustit.Hledám Cervantese De Leona,který si nezaslouží žít."Řekla Ivy a odebrala se k odchodu.
Raphael jí ještě chtěl říct o tom,že ho shodil do moře,ale Ivy vypadala na to,že už s nimi nechce ztrácet čas.No budiž...oni půjdou svou cestou také dál.
Okamžitě se tedy vydali oním směrem.Každého pocestného se ptali,jestli nepotkal mladíka s tyčí.Nikdo však nikoho takového neviděl ani neznal.S nejistotou putovali...koně byli utahaní a oni také.Zastavili se tedy na malém paloučku u řeky.Nabrali si pitnou vodu a koně nechali napít.Pak se posadili na trávu a odpočívali.Zanedlouho uslyšeli dva hlasy jak si povídají.Jeden mužský a jeden ženský.Pozorně sledovali cestu,po které sem přijeli,a v tom spatřili hnědovlasého mladíka...v ruce nesl tyč,a na krku mu zářil svatý kámen!To musí být určitě Kilik!Všichni se tedy k němu rozběhli,mimo Siegfrieda,kterého ještě pořád zlobila záda.
,,Hej!Počkejte!Musíme s vámi mluvit!"Volal na něj a na dívku vedle něj Raphael.
,,Co chcete!?"Řekl překvapeně Kilik a nebyl si jistý,jestli na něj nechtějí zaútočit.
,,Vyslechněte nás,prosím!"Zavolala na Kilika ještě Karol.
Kilik počkal,až k němu doběhli.
,,Jmenuji se Raphael Sorel.Já a má dcera jsme nakaženi temnotou!Když Soul Edge zničíte pouhou zbraní,nikdy celý svět temnoty nezbavíte!"Řekl mu Raphael.
,,Vy jste Raphael!?Ten temný šlechtic z Francie!Nevěřím,že byste měl čisté úmysli!"Odpověděl mu Kilik.V tom se ale Raphaela důrazně zastala Karol:
,,Tak vy mu nevěříte?Sám byste chtěl svět a všechny trpící zbavit temnoty,ale nevěříte muži,který je sám temný a jeho dcera s ním?Snad takový člověk by o tom měl vědět co nejvíc...obzvláště,když se chce vrátit do normálního života..."
Kilik sklopil hlavu a do rozhovoru se přidala Xianghua,dívka,která ho doprovázela:
,,Opravdu je to tak?V tom případě bychom vám měli pomoct.Že ano,Kiliku?"
,,Omlouvám se za své nedůvěřivé jednání,ale můj život mě naučil temnotu nenávidět...inu,pojďme si vše podrobně probrat a lépe se seznámit."Navrhl Kilik a všichni se vydali znovu na palouček,kde seděl Siegfried.Všichni se navzájem představili a vyprávěli si své životní příběhy...ani jeden z nich neměl život zrovna jednoduchý...když pak Kilik vyprávěl o smrti své sestry a o přepadení chrámu Ling Sheng-Su,všichni jeho šrám na duši pochopili.
,,Jestli chcete,Raphaeli,mohu vás vyléčit už nyní.A vám,rytíři Siegfriede,pomoci od bolesti zad."Řekl Kilik.Raphael i Siegfried samozřejmě souhlasili.Kilik svatý kámen pohladil,a pak dal ruku Raphaelovi nad hlavu...
,,Zavřete oči."Poručil Kilik Raphaelovi.
...z ruky zářilo zelenkavé,až modré světlo.Poté Kilik odstoupil a Raphael otevřel oči.Karol se na něj hned šla podívat.Jeho oči byli studánkově modré...Raphael se šel ještě přesvědčit a podíval se na svůj odraz v řece.Skutečně...viděl tam svoji tvář,jenž zdobili jeho pravé oči...tak dlouho se jimi nedíval na svět!Už se nestane démonem!Radoval se a těšil se,až se takto vyléčí i Amy.Když přišel zpátky,Siegfried už byl rovněž zdravý.
,,Děkuji ti.Od dnešního dne bud´me přáteli!"Řekl Kilikovi Raphael.
,,Nemáte zač.Je to mé poslání.Ostatně rád přijímám vaše přátelství a budu velmi rád,když se za Soul Edge vydáme společně."Odpověděl Kilik,a jak řekl,tak se i stalo.Kilik zase věděl,kde se přesně nachází Ztracená katedrála,v níž přebývá Zasalamel se Soul Edge.Rovněž je i možné,že tam narazí na Nightmara.Putovali a povídali si.Karol se mezitím dobře spřátelila s Xianghuou.Přesto už katedrála nebyla daleko.Jakmile k ní přijeli,usoudili,že málokdo by zrovna tam Soul Edge hledal.Zvenku byla katedrála obrostlá rostlinami,takže vypadala nenápadně.Siegfried rostliny prosekal a vchod byl volný.Ostatní uvázali koně a čekali.
,,Půjdu první,za mnou půjde Raphael,Karol a Xianghua půjdou uprostřed a Kilik je bude krýt zezadu."Řekl Siegfried,který už zažil mnohá nebezpečenství.Podle jeho rozkazu se tedy vydali dovnitř.Bylo tam podezřelé,hrobové ticho.Procházeli obrovskými chodbami,až přišli do velkého sálu,kde rozhlédli.
,,Budeš platit Siegfriede...za to cos mi udělal...!"Řekl chraplavý až děsivý hlas.
Kus od Siegfrieda na zem seskočilo obrněné stvoření z červenýma očima.Nebylo pochyb o tom,že je to démon.Byl to Nightmare...
Třímal v ruce napodobeninu Soul Edge a sálala z něj nenávist.Siegfried ucouvl,nastavil před sebe meč a řekl:
,,Běžte,tohle je můj souboj...Pojďme to skoncovat!Jednou pro vždy!Můj nevyhnutelný osude!"
Raphael,Kilik,Xianghua a Karol ho poslechli a běželi dál.Za nimi se ozývalo divoké řinčení zbraní.Doběhli až do další místnosti,kde na ně někdo shodil klec.Naštěstí všichni včas uhnuli.Kdo jsi!Kde jsi!Ukaž se!Volali.Ale nikdo jim neodpovídal...Až se ze stropu snesl urostlý,temnotou zářící muž s kosou.Beze slov na ně hleděl,až Kilik přiskočil a nastavil před sebe svatý kámen.
,,Chce nás zhypnotizovat!Nedívejte se do jeho temných očí!"Zakřičel Kilik a vyslal paprsek z kamene muži do očí.
Ten zařval a řekl:,,Velkého Zasalamela nemůže porazit nikdo z vás!Zmizte,než vás zabiju!"Pak ale začal řvát znovu a vzlétl znovu nahoru...začal se měnit...zanedlouho všechny hrdiny osvítilo světlo a zvedl se prach...před nimi se vztyčila veliká zrůda plná největší temnoty...
Byl to Abyss.Kilikův kámen zářil víc než kdy dřív.Abyss na nic nečekal a začal se ohánět kosou.Všichni uhýbali jak se dalo,útočili na něj,jak se dalo,ale Abysse to příliš nezranilo.Vypadal,že je nesmrtelný,jakož zlo a temnota ostatně je.Bojovníkům ubývali síly,až si Karol všimla,že za Abyssem je zapíchnutý do země Soul Edge a svým okem pozoroval dění kolem sebe.
Karol přiběhla ke Kilikovi a strhla mu svatý kámen.Kilika to trochu překvapilo,ale záhy pochopil Karolin úmysl,nakázal Raphaelovi a Xianghue útok a začal Abysse co nejvíce zaměstnávat,aby Karol mohla dílo dokonat.Karol nenápadně proklouzla k meči a bez okolků mu do oka zabodla hrot svatého kamene.Ozval se výkřik Soul Edge a rozlila se veliká záře......jako všechno najednou zmizelo........světlo ozářilo kolem dokola celou planetu.......ozářilo Sophitii i Casandru.......dostalo se i k Amy........prostoupilo vším......
Na bojišti leželi všichni bojovníci...první vstal Raphael.Promnul si oči a dopotácel se ke Karol.
,,Karol!Karol!Vstávej!Jsi v pořádku?!"Řekl jí Raphael a jemně s ní zatřásl...
,,Je krásné probudit se ve tvé náruči...."Řekla unaveně Karol a pootevřela oči.
,,Žiješ!Díky bohu!"Řekl Raphael a obejmul jí.
,,Už je konec...je po všem?"Řekl Kilik s Xianghuou,kteří se už také probrali.
,,Ano...už půjdeme domů...ale ještě musíme zjistit,co se stalo se Siegfriedem."Navrhl Raphael a tak se všichni vydali do předchozí haly.Siegfried tam seděl nad Nightmarem,do kterého měl zabodnutý meč.
,,Splnil jsem své předsevzetí...zabil jsem jsou temnou část...mohu začít konečně žít."Řekl tejemně Siegfried.Raphael mu pomohl vstát.
,,Už budeme moct všichni žít...všichni."Řekl mu a Siegfried kývl.Když vyšli ven,čekalo je loučení.
,,Musíme odejít zpět do Ling Sheng-Su.Opatrovat náš lid.Děkujeme za pomoc a někdy vás přijdeme navštívit."Řekli Kilik s Xianghuou a rozloučili se.
,,Já pojedu s vámi až k Řecku.Tam se od vás odpojím a půjdu za svou Casandrou."Řekl Siegfried Karol a Raphaelovi a ve třech se vydali na cestu.
Mezitím se Amy radovala,že je zdravá.Měla zpět zelené oči,i když se už málem stala démonem.
,,Tatínek to dokázal...vrátí se...."Řekla si.A šla čekat do otcovi knihovny...
A JAK TO VŠECHNO DOPADLO?
Raphael a Karol ve zdraví dorazili do Rouenu.Raphael otevřel hlavní vchod a zvolal:
,,Amy!Amy!Jsem zpátky!"
Amy na jeho volání ihned přiběhla skočila mu do náruče.
,,Tatínku...já jsem se tak bála..."Řekla mu.
,,A kdopak je tohle?"Zeptala se pak a ukázala na Karol.
,,Tvoje nová maminka...markýza Karol von Marc."Řekl jí otec a čekal na Amynu reakci.
,,Tak to budeš určitě hodná,když tě má tatínek rád.Chceš ukázat můj pokoj?"Řekla jí Amy a usmála se.
,,Samozřejmě,pokud si to přeješ."Odpověděla jí Karol.
Mezi Karol a Amy vzniklo brzy silné pouto a výborně si rozuměli.Amy Karol brala jako opravdovou matku.Raphael byl velice št´astný a ihned s Karol uspořádal svatbu,aby byla jeho právoplatnou manželkou,a pozval na ní všechny své přátele.Z lásky Raphaela a Karol se rovněž také zrodili bratr a sestra pro Amy,takže rod Sorelů se výrazně rozrostl.Raphael všechny své děti i ženu Karol naučil zacházet se šavlí a také svůj oblíbený šermířský tanec...zkrátka žili si jako v pohádce.Už je nikdo neohrožoval,protože temnota zmizela a navíc díky tomu,že si Raphael vzal Karol,dostal zpět svůj šlechtický titul i majetek a byl znovu lordem Raphaelem Sorelem...
Siegfried se zase oženil s Casandrou a byla to veselá řecká svatba.I on všechny pozval a pak se s Casandrou odstěhovali do Ostrheinsburgu,který nechal opravit a udělal si z něj rytířské sídlo.Jak se jistě domnívate,i on se stal brzy otcem malých Siegfriedů a žil si šťastně.
Kilik a Xianghua nejdřív nechali opravit chrám Ling Sheng-Su a až potom se vzali.Děti zatím nemají,ale v budoucnu je plánují.Místní lidé su jich tam velice váží a vychází a berou je jako veliké hrdiny.
Ivy Cervantese zabila a naplnila tak svou pomstu.Poté nic již významného nepodnikala,ale věnovala se i nadále studiu alchymie.
Tira po zasažení zábleskem svatého kamene zmizela...neví se kam.Možná,že jí světlo pohltilo.Každopádně už nikdy nikoho neohrožovala.
KONEC