4.Loučení a shledání Raphaela a Amy
4.Loučení a shledání Raphaela a Amy
Zpoza lesa vyplulo zářivé ranní slunce.Raphael otevřel oči.V náručí mu ležela schoulená Karol.Včerejší noc byla ta nejkrásnější,kterou kdy zažil...ještě nikdy nebyl tak šťastný...nechtěl by ji ztratit...radši by za ni položil život.Nechtěl ji probudit a tak ji držel v náručí i nadále a díval se oknem ven.Když se pak Karol probudila také,pohladil ji po tváři a řekl:
,,Tak jsi připravená na naši výpravu za Soul Edge?"
,,Půjdu za tebou kamkoliv."Odpověděla mu něžně.
Oba vstali a šli se připravit.Potom už čekali jen na Siegfrieda.Procházeli se tedy spolu po hradě.Kráčeli kolem okna...a najednou sklem proskočila zelená bytost!Raphael odstrčil Karol za sebe.Naštěstí měl po ruce svou šavli.Před ním stála Tira.Démonická žena v zeleném roztrhaném oděvu a se železným kruhem v ruce...
Dívala se trochu posměšným pohledem nejdřív na Raphaela,pak na Karol,a nakonec prohlásila:
,,Ukradnu duši vám oboum!"A ječivě se zasmála.
,,Uteč,Karol...prosím!"Zavolal na Karol Raphael a trochu se poohlédnul.
Karol poslechla a utekla až na druhý konec místnosti,ale nechtěla ztratit oba bojovníky z očí.Tira se víc nezdržovala a začala se ohánět kruhem ostrým jako břitva.Raphael měl co dělat,aby uhnul.Snažil se jí zasadit pár ran,ale marně.Při jednom rozmachu ho Tira odrazila k zábradlí a zkopla dolů.Karol zděšeně vykřikla.Naštěstí Raphael dopadl na nohy a jen tak tak uhnul Tiřině kruhu.Pak Karol uslyšela,jak na ně Siegfried venku volá.Okamžitě běžela Siegfriedovi otevřít a poslala ho Raphaelovi na pomoc.Siegfried přišel na poslední chvíli.Tira už Raphaela zatlačila ke zdi a připravovala se dát mu poslední ránu.Siegfried se rychle rozběhl a máchl mečem.Sekl Tiru do ruky tak,že jí usekl jeden prst a zároveň vyrazil její kruh.Tira zaječela bolestí,pohlédla na Siegfrieda krutým pohledem a velkým skokem vyskočila do hořejšího patra a oknem ven.Zůstal po ní pouze kruh.
Karol se hned vrhla k Raphaelovi a zeptala se,jestli je všechno v pořádku.Raphael kývl,že ano.Neprodělal žádné zranění.Vstal,přistoupil k Siegfriedovi,dal mu ruku na rameno a řekl:
,,Děkuji ti,zachránil jsi mi život.Jsi opravdový přítel."
Siegfried mu dal rovněž ruku na rameno a odpověděl:
,,Nemáš zač,příteli."A pousmál se...což byl u Siegfrieda vzácný jev...málokdy se dokázal usmát.
Potom oba odstoupili a společně s Karol šli na dvůr a do stájí,kde Karol chovala své čtyři koně.Vzali s sebou všechny-čtvrtý kůň nesl zavazadla a zásoby.Karol svůj hrad zamkla a všichni tři vyrazili do Ostrheinsburgu-do ruin hradu,kde přebýval Siegfried.Jeli dlouho a dlouho,jeli celý den,než před s sebou spatřili zchátralý hrad.Už dávno nevypadal na to,že by v něm přebývali slavní králové.Inu byla už tma,a tak Siegfried rozdělal v jedné rozbourané místnosti oheň a držel hlídku.Pořád hrozilo,že se tam nikde vyskytuje Tira,i když dnes od Siegfrieda dostala pořádně na frak a ještě k tomu ztratila svou oblíbenou zbraň.Nic se však po celou noc nestalo a ráno trojice vyrazila dál.Jejich cílem bylo dojet do Řecka.To bylo ovšem ještě hodně daleko,takže jejich putování trvalo velice dlouho.Jeli dnem i nocí,jelý snad celý měsíc,až se konečně ocitli na řeckých hranicích.V Řecku se Siegfried dobře vyznal díky Casandře a také věděl,že se tu dá najít spoustu nových informacích o Soul Edge.
,,Pojedeme do chrámu v Euridice Shrine.Žije tam Sophitie,Casandřina sestra.Umí promlouvat s bohy a nikdo toho snad neví víc,než samotný bůh."Prohlásil Siegfried a v koutku duše doufal,že tam potká i Casandru.
Chrám už od hranic nebyl až tak daleko,a tak tam k večeru dorazili.Celý chrám byl z bílého mramoru,osvícený loučemi.V jeho středu se tyčila veliká socha Dia.Siegfried zaklepal na obrovské dřevěné dveře.Chvíli počkal,až se z druhé strany ozval ženský hlas:
,,Kdo je?"
,,Siegfried Schtauffen a mí přátelé,markýza Karol von Marc a lord Raphael Sorel."
Dveře zaskřípaly a otevřely se.Za nimi se vynořila menší ženská postava.Byla to Sophitie Alexandra...
Měla na sobě lehké šaty,které se v Řecku nosily,dlouhé blond vlasy a svítívé zelené oči.Ihned si prohlížela Raphaela a Karol.Vypadali,že jsou z daleka.
,,Odkud jste vy,pane a slečno?"
,,Já jsem z Francie a Karol je z Německa."Odpověděl Raphael.
,,Inu,asi budete už velmi unavení,takže se můžete ubytovat v pokojích pro hosty.S bohy budeme promlouvat až zítra."Prohlásila Sophitie.
Raphael a Karol šly spát,jen Siegfried ještě debatoval se Sophitií.
,,Kde je Casandra?Chtěl bych ji ještě vidět,než se utkám s Nightmarem..."Zeptal se jí Siegfried.
,,Casandra se sem vrátí zítra.Nevím,co se mezi vámi stalo...ale vidím,že je to pro tebe důležité."Řekla tajemně Sophitie.
,,Je,velice...chtěl bych jí alespoň naposledy říct,jak moc jí miluji...i když ona mě už asi...ne...Může se stát,že mě Nightmare zabije a já bych nezemřel v klidu,kdybych si s ní ještě nepromluvil..."Odpověděl Siegfried a přivřel oči.Hodně ho to u srdce bolelo.Sophitie to poznala.Věděla,že tento muž by se pro její sestru i obětoval a také věděla,že její sestra ho neprávem odsoudila za jeho minulost a tím mu na srdci přidělala ještě další šrám...jako by jich neměl málo...Rozhodla se,že zítra Casandře promluví do duše.Snad si Siegfriedovu oddanost konečně uvědomí.
Mezitím Raphael myslel na Amy.Doufal,že to ještě chvíli vydrží...Jak rád by opět viděl svou dceru a představil jí Karol!Budou spolu určitě skvěle vycházet.Tím si byl jistý.Vzpomínal si,jak se o tom Amy poprvé zmínil...jak plakala..všude kolem byly květiny a on jí tam objímal,utěšoval a utíral slzy...A pak také na tu poslední noc,jak své dceři vyprávěl o svém dětství a první lásce.Vždycky usiloval o to,aby Amy měla mnohem hezčí dětství než on...
Pak nastalo ráno.Zvláštností bylo,že i když bylo horko,padaly tu sněhové vločky.Takový zázrak viděl Raphael poprvé.Prý za to mohou bozi,kteří tento chrám opatrují.Na věštění se těšil-tajné vědy ho vždy zajímaly,i když za celý život nepotkal opravdového věštce nebo kněze,který dokázal opravdové zázraky a ne jenom podvod.Sophitie byla ovšem výjímkou...ona s bohy opravdu hovořila pomocí svěcené vody,kterou měla nalitou v perleťové misce,jenž stála před Diovou sochou.Nejdříve však Sophitie pohostila hosty i svou rodinu-děti i manžela.Raphael si při pohledu na ně opět připoměl Amy...bude to také to první,na co se bohů zeptá.Pak si Sophitie jednoho po druhém zavolala na soukromý rozhovor,kde jí každý musel vyprávět svůj životní příběh.Karol vyprávěla o svém životě šlechtičny a o tom,jak jí zemřeli rodiče vinou temné skupiny Evil Seed...nakonec se zmínila o své lásce k Raphaelovi a o tom,že mu chce pomoct.
,,Bůh ti odpoví,kde máš hledat viníka...myslím,že ten dotyčný je i vlastníkem Soul Edge,který hledá tvůj Raphael."Řekla jí Sophitie a zavolala si Raphaela.
Raphael jí vyprávěl o svých bratrech.O tom,že ho chtěli zabít,aby na něj nezbyl majetek po rodičích a o tom,jak jednoho bratra kvůli tomu musel zabít a tím byl vyloučen ze šlechtického stavu.Zmínil se také o tom,jak mu Amy dvakrát zachránila život,o tom,jak ho Nightmare nakazil temnotou i o nakažení Amy.O lásce ke Karol se zmínil rovněž.
,,Vy máte velmi složitý osud...ale myslím,že bohové stojí při vás."Odpověděla mu a zavolala si Siegfrieda.
,,Tobě ani bůh nepomůže.Budeš se muset s Nightmarem utkat sám a napravit tak zlo,které jsi spáchal...a Casandru ti zavolám,jakmile se vrátí."Řekla Siegfriedovi.Přesto se šel Siegfried dívat na to,co odpoví bohové jeho přátelům.
První otázky kladl Raphael.Sophitie je tedy začala tlumočit bohům:,,Bohové,ukažte,co se právě děje s Amy Sorelovou,dcerou bývalého lorda Raphaela z Rouenu."
V misce se začal objevovat obraz.Raphael přistoupil a uviděl tam Amy,jak se vzhlíží v zrcadle.Vyděsila se.Její oči se z oranžových změnily v bílé,které skoro až svítily.Raphael si ji pamatoval ještě z doby,kdy je měla zelené...Potom začala zběsile prohledávat rozsáhlou knihovnu se všemi možnými knihami,které Raphael za svůj život nasbíral.Zřejmě hledala knihu,ve které by se dozvěděla,jak temnotu vyléčit...kdyby však nějaká taková existovala...Raphaela přepadl smutek...čas ubíhal a on i Amy se brzy mohli stát démony.
,,Amy!Holčičko...neboj se!Už brzy budeme mít svůj vlastní svět!"Zavolal Raphael do vody,i když věděl,že ho Amy neslyší.
,,Můžete pokračovat..."Řekl poté Sophitii.Ta se začala ptát na druhou Raphaelovu otázku:,,Zbaví se Raphael Sorel a jeho dcera Amy temnoty?Pokud ano,jak?"
Ve vodě se začali objevovat další výjevy.Byl na nich vidět Raphael,jak se směje se svou dcerou.Oba měli oči zase normální.Pak se objevil obraz neznámého mladíka,jenž měl na krku zvláštní svítivý krystal,který vrhal světlo na všechno okolo...
,,To je Kilik.Žije u Himalájí a je majitelem svatého kamene,který jako jediný dokáže vyléčit temnotu."Řekla Sophitie a začala tlomočit otázky,na které se zeptala Karol.
,,Bohové,bude Karol s Raphaelem a Amy šťastná?"
Na to se zjevil obrázek Karol,Raphaela a Amy,jak se společně prochází po hradu.Když to Raphael a Karol viděli,měli velikou radost a velice si přáli,aby se to splnilo.Pak se Sophitie zeptala ještě naposled:
,,Kdo je majitelem Soul Edge,a jak Soul Edge zničit a zároveň osvobodit od temnoty svět?"
Nyní se zjevil obraz muže černé pleti s kosou...
,,A toto je Zasalamel.To on je původcem temnoty a vlastní Soul Edge...a také on může za smrt tisíců lidí...i vašich rodičů,markýzo Karol."Řekla Sophitie.Karol se na onoho muže nenávistně podívala.
Pak se zjevil obraz Soul Edge a svatého kamene,který se zabodl do Soul Edgi do oka.To byl způsob,jak Soul Edge skutečně zničit a vyléčit všechny nakažené temnotou.
Sophitie nachvíli odešla.Raphael,Karol a Siegfried mlčky hleděli na vodu,ve které teď viděli už jenom svůj odraz.Najednou všechno věděli.Už záleželo jen na nich,jak svůj úkol splní...
Mezitím konečně dorazila Casandra.Sophitie jí jen střídmě uvítala a začala jí vyprávět o Siegfriedovi.Casandru její slova opravdu zasáhla do duše...i ona,přestože Siegfrieda opustila,ho nepřestala mít ráda.Rozeběhla se tedy za ním.
,,Siegfriede..."Zavolala na něj.
,,Casandro...odpustíš mi mou minulost?Ani nevíš,jak každý den lituji toho,že jsem se nechal zlákat Soul Edge a stal se Nightmarem,který nyní přežívá jako temné brnění..."Odpověděl jí tiše Siegfried.
Raphael s Karol zatím odešli.Nechtěli dvojici rušit...měli si toho tolik co říct...
,,Já...se ti omlouvám za to,že jsem tě ze dne na den opustila...každý dělá chyby,ale jen málokdo se je snaží napravit...tak jako ty."Řekla mu Casandra a zmírnila krok,až se pomalu zastavila a svěsila hlavu.
,,Chci ti říct,že tě ještě stále miluji,a pokud mě Nightmare nezbaví života,budu tě milovat i nadále."Řekl Siegfried a klekl si před ní.
,,Odpouštíš mi?Odpověz...jinak nebudu jednou moci ani v klidu zemřít."Dodal ještě.
,,Proč bys stále umíral,můj rytíři?Odpouštím ti..."Odpověděla mu Casandra a jemně mu nadzvedla hlavu.Siegfried vstal a políbil jí...
Sophitie se jen z dálky usmála a zmizela v chrámu.