Jdi na obsah Jdi na menu
 


6.Příběh o Raphaelovi a nejen o něm

Poté Raphael Amynu kajutu potichu opustil.S výčitkami svědomí přišel do kajuty svého otce,posadil se do křesla,sklonil hlavu a mnul si oči.

,,Proč se to muselo stát zrovna jí!Do smrti si to budu vyčítat!"Proklínal se.

,,Nevím synu,co se stalo,ale určitě jí to nevadí.Udělala to z lásky."Odpověděl mu otec a nalil mu čaj.

,,Radši bychom si měli povyprávět o tom,co se stalo,když jsme se neviděli."Pokračoval Cervantes.

A tak mu Raphael všechno vyprávěl úplně od začátku-od zabití italského šlechtice až po příhody s vojáky.Rovněž se zmínil o Soul Edge a o tom,že se ho chystá zničit.

,,Vím,kde najdeš Soul Edge...sám jsem ho svíral v rukou...a díky tomu,že mě jím tvůj bratr zranil,jsem nyní temný."Řekl Cervantes a vydechl.

,,Bratr?Který?Septimus?Nebo mí zbylí nevlastní bratři?!"Zeptal se Raphael.

,,Tvůj vlastní bratr...Siegfried."Odpověděl Cervantes a sklopil hlavu.

,,Já mám bratra?!Proč jste mi o něm nikdy neřekli!Co je zač!?"Zeptal se překvapeně Raphael.

,,Siegfried je dokonce tvé dvojče.Když jste se narodili,neměli jsme dostatek peněz na to,aby jsme vás uživili oba,a tak jsem Siegfrieda svěřil do výchovy příbuzným.Avšak Siegfried se v pozdějším věku spolčil s temnou skupinou Evil Seed a temnota se zmocnila jeho mysli.Přejmenoval se na Nightmara a jediné,po čem touží je Soul Edge a lidské duše.Díky temnotě a černé magii se z něj stala skoro nepřemožitelná bytost.Je věčně mladý,je silný,nikdo neví,jak ho spolehlivě zabít...je to démon...a bohužel ví o mě i o celém zbytku rodiny...určitě i o tobě." Odpověděl Cervantes a hlas se mu zachvěl.

,,Já ho přemohu a Soul Edge zničím.Ten meč se nesmí dostat do rukou šlechty,a ani v Nightmarových rukou není správně."Řekl rozhodně Raphael a podíval se na otce.

,,Ne,nesmí tě najít...zabije tě.Nebo tě nakazí temnotou..."Varoval Cervantes Raphaela.

,,Temnota...vždyť ty s ní žiješ také,a nejsi démon."Řekl Raphael.

,,Ano,já jsem se změnil jen fyzicky...ty by ses pravděpodobně také nestal démonem,neboť máš mou krev,ale svět tě temného nepřijme..."Odpověděl slabě Cervantes.

,,Ale temnota musí jít i vyléčit,ne snad?"Zeptal se Raphael.

,,Ne,ten druh,který mám já,nejde vyléčit.Abyses mohl vyléčit,musíš být přímo démon...Víš synu,temnota ti dá dlouhý život,stárneš pomaleji,jsi silnější obzvláště v noci,tvé oči změní barvu stejně jako tvá kůže...a lidé už temného člověka mezi sebou nechtějí...nic o temnotě nevědí a bojí se jí...divíš se,proč jsem tě nenavštívil,ale jak jsem mohl?Copak by temná zrůda mohla mezi šlechtu?I lidé na ulici se otáčejí když mě vidí...už nikdy nebudeš jako ostatní..."Dořekl Cervantes a zoufale se podíval.

Raphael jen mlčel.Věděl,že temnota je zlá,ale kdo jiný by mohl přemoci Nightmara,když ne jeho bratr,jeho dvojče?Říkal si v duchu.

,,Avšak synu,nemohu ti rozkazovat,jsi už dospělý muž.O svých činech a osudu si musíš rozhodovat sám."Řekl po chvíli Cervantes.

,,Ano,to je pravda.Nechť za mě rozhodne osud."Odpověděl Raphael a odešel z kajuty ven.Po chvíli narazil na Maxiho.

,,Hej,nesu ti tvoje věci,naši námořníci je ukradli z věznice."Upozornil Raphaela Maxi a podal mu brašnu plnou jeho věcí.

Raphael poděkoval,a začal prohlížet,co v brašně zůstalo.Nejprve vytáhl svou šavli a Amyn Albion,a pak také portrét sebe a svého otce.To bylo všechno.

,,Hlavně že mi zůstal ten portrét...uměls velmi pěkně kreslit Maxi."Pochválil Raphael Maxiho.

,,Ještě pořád umím,ale neměl jsem pak koho kreslit,když jsi tu nebyl."Řekl Maxi a zasmál se.

Raphael se usmál.Poté se vrátil i s věcmi do otcovi kajuty.

,,Otče,mám náš portrét jestli si na něj vzpomínáš!"Zavolal na Cervantese.

Cervantes se podíval a řekl: ,,Nu,tady jsi byl ještě mladíček.Teď už je z tebe muž,na kterého mohu být právem hrdý."

Raphael se usmál a otce obejmul.

,,Děkuji ti otče,že jsi umožnil tento rozhovor...byl pro mě přínosem."Řekl poté Raphael.

,,Jen doufám,že se Amy brzy uzdraví..."Dodal ještě.

,,Amy...musím se na ni také podívat,když je to má vnučka."Řekl Cervantes a vydal se s Raphaelem za Amy.Raphael opatrně otevřel dveře od Amyny kajuty.Amy stále spala.Potichu k ní s otcem přistoupil.Cervantes si jí pozorně prohlédl a šeptem řekl: ,,Hezká dívka...určitě musíš být šťastným rodičem."

Raphael kývl a usmál se na Amy.Byl rád,že už je ošetřená.Najednou Amy otevřela oči a s námahou promluvila: ,,Tati...jsi...tu?"

,,Ano,jsem tu u tebe dceruško.Už je to lepší?"Zeptal se jí Raphael když k ní poklekl.

Amy kývla.

,,Je mi líto,že se to stalo.Mělo se to stát mě."Řekl smutně Raphael.

,,Ne...udělala jsem to...protože...tě mám ráda...nelituji toho..."Odpověděla tiše Amy.

,,Ach Amy,už tě nebudu vystavovat nebezpečí...už nikdy."Řekl jí Raphael.

A tak se lodí plavili několik dní,než Amy znovu mohla chodit.Když se pak uzdravila,chystal se Raphael se všemi rozloučit a vydat se nejdříve do svého zámku,a pak za Nightmarem.O svém plánu samozřejmě řekl i Amy.

,,Amy,budu muset na novou výpravu...tentokrát půjdu sám."

,,Ne!Ne!"Vyděsila se Amy.

,,Ano,můžeš na mě počkat buď tady na lodi,anebo na zámku.Vrátím se..."Uklidňoval ji.

,,Proč??"Zeptala se smutně Amy.

,,Abych zajistil budoucnost Francie a zničil zlý meč Soul Edge...a abych zachránil i naší budoucnost."Řekl trochu nejistě Raphael.

,,Počkám na zámku..."Řekla mu smutně Amy a někam odešla.Raphael si v tu chvíli připadal jako necita,ale nezbylo mu nic jiného...nemělo smysl jí lhát.

Zanedlouho k Amy přišel Maxi a vysvětloval jí Raphaelovu situaci i to,že když se vydává na takovou výpravu,že je to veliký hrdina.

,,Nemusíš se bát.Tvůj tatínek je statečný a vrátí se ti,uvidíš.Ale udělá moc dobrou věc,měla by sis ho za to vážit."Řekl jí Maxi.

Amy se jen nadějně na Maxiho podívala,a pak kývla hlavou.Po rozhovoru s Maxim se vrátila zpět k otci.

,,Omlouvám se...bude mi smutno..."Řekla Raphaelovi.

,,To je v pořádku,nějak to zvládneme."Odpověděl jí Raphael.

Zanedlouho loď doplula až k francouzskému přístavu.Raphael spolu s Amy se se všemi rozloučili a Cervantes jim dal ještě peníze na cestu.Vydali se tedy domů.Raphael koupil pro Amy jednoho koně,aby nemusela pěšky.Putovali,až v noci konečně spatřili zámek.Raphael i Amy byli velmi unavení,a tak každý co nejdříve odešel do svého pokoje a usnul.I když oba je tížila myšlenka na výpravu za Soul Edge...

Soul Edge

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář